Ladislava Jindřichová
"Dnes, pokud chce někdo přivézt něco z Prahy, tak to jsou Ponožky od babičky."
Byla jsem zdravotní laborantka, v důchodu pracuji v knihovně. Na pletení mě baví úplně všechno. Vždy si při pletení přeji aby měl z těch mých ponožek někdo radost. Ráda se podělím o zážitek s ponožkami. Pletu ponožky už dlouho a ráda. Nejraději je odebírají moje vnoučata, žijící v Anglii. Od mala se hodně navštěvujeme, obě děti mluví česky a při každé návštěvě si odvážejí několikery ponožky. Rády je nosí, a postupně, jak navazovaly různá přátelství a kamarádství, jak ve školce, tak při hrách venku, dávali ponožky i jiným dětem. Anglické děti a jejich rodiče z počátku vůbec nechápaly, proč někdo plete ponožky. Postupem doby, ale ponožky získaly velkou oblibu u dětí i jejich rodičů a tak ponožek není nikdy dost. Dnes, pokud chce někdo přivézt něco z Prahy, tak to jsou ponožky od babičky.