Marie Macholánová

Medailonek naší babičky

Jaké bylo (nebo stále ještě je) vaše povolání?

Celý život jsem pracovala jako mzdová účetní.

Proč plete ponožky a co vás na pletení baví?

Když jsem byla malá, maminka mě vedla k ručním pracím. Naučila mě plést, háčkovat, šít a vyšívat. Už ve čtvrté třídě jsem si uháčkovala halenku. Mám k těmto pracím vřelý vztah už od malička.

Když si tak pletete, na co myslíváte? Máte nějaké představy, přání a sny?

Při pletení často myslívám na všechny členy mojí rodiny. Přemýšlím, jak bych jim byla užitečná, co bych pro ně mohla udělat, abych jim ulehčila od jejich povinností. Také myslím na lidi, které jsem měla ráda a kteří už tady nejsou.

Žijete ve městě nebo na vesnici?

Žiji v malinké vesničce, která má 20 čísel popisných a 35 obyvatel.

Zkuste popsat, jak vypadá váš den...

Ráno se vzbudím a jako první mojí povinností je postarat se o nemocného tatínka, kterému zanedlouho bude 95 let. Celý můj den i noc se točí kolem něho. Když při něm bdím, tak mojí útěchou je pletení. Tím se odreaguji a jakoby se mi touto prací do žil vlil nový život a hned je mi dobře. Jsem za tuto činnost vděčná.

Jak dlouho vlastně trvá uplést ponožku?

Kdybych ji mohla plést najednou, tak by mi pletení trvalo asi 3 hodiny.

Chtěli byste se osobně setkat v rámci pletacích workshopů ,,Hladce obrace", které pořádáme?

Ano, chtěla bych a moc. Věřím, že k tomuto setkání jednou dojde.

Máte nějaká přání nebo očekávání v rámci projektu Ponožky od babičky?

Líbí se mi výzvy v soutěžích, které pořádáte o svátcích. Mým přáním je, aby tyto pletené ponožky udělaly radost a službu lidem, kteří si je koupí.

Zažila jste s ponožkami nějakou zvláštní nebo legrační situaci?

Asi ne.

Chcete ještě něco dodat?

Jsem moc ráda, že můžu ponožky plést. Chtěla bych být užitečná lidem, kteří si moje ponožky koupí a jsou s nimi spokojení.