Marie Horynová
Praha
"Workshopy mám velice ráda. Setkání s mladou generací je velice nabíjející, moc mě potěší zájem o ruční práce a o spolupráci se starší generací."
Nyní jsem v důchodu, vystudovala jsem stavební průmyslovku a pracovala jsem u stavební firmy. Od dětství jsem měla ráda ruční práce. Šila jsem na děti, vyšívala, pletla i háčkovala. Velmi mě zaujal projekt Ponožky od babičky. Když upletu ponožky, vidím výsledek, který někoho potěší, líbí se a zahřeje. A také se mi líbí recyklace staré vlny, která ještě poslouží. Nemyslím na nic, vyčistím si hlavu od myšlenek. Pustím si rádio ČR 2 a vychutnávám pohodu a přitom si přeji, aby se ponožky líbily, byly hezké a vydařené. Myslím, že si psychicky odpočinu. Žiji v Praze, v létě na chatě na venkově. Vstávám kolem šesté hodiny. Po snídani si uvařím kávu a přitom pletu ponožky. Potom vařím pro sebe a pro manžela a starám se o domácnost. Odpoledne dám ještě jednu kávu a přitom pletu, pak pracuji na zahradě, nebo jdu na procházku. A také navštěvuji kamarádky. Navštěvuji kurzy keramiky, to mě moc baví. Také mám vnoučata, se kterým ráda trávím volný čas. Ponožky pletu asi 9-10 hodin, záleží na t. vlny, síle jehlic, a také na velikosti ponožky. 1 pár tak pletu asi 4 dny, pletu pro radost.
Workshopy v Elpidě mám velice ráda. Setkání s mladou generací je velice nabíjející, moc mě potěší zájem o ruční práce a o spolupráci se starší generací. Na vánoční besídce ve Škodovce bylo úžasné, jak ti otcové vybírali ponožky pro své blízké, jak tvořili bambulky s nadšením. Mladá děvčata zase obdivovala to, že ještě někdo umí ponožky uplést. Setkání s lidmi, kteří vaši práci obdivují je velmi milé, příjemné. Přeji si, aby se ponožky stále prodávaly, aby o ně byl zájem, abychom mohly stále tvořit nové vzory ponožek. Na našich setkáních vznikají nová přátelství žen, které mají stejné zájmy, koníčky.