Ludmila Kocová
Hrádek u Rokycan
Nyní jsem už 6 let v důchodu, pracovala jsem jako vedoucí kuchařka ve školní jídelně. Pletení mě bavilo vždycky, když byli děti malé, pletla jsem pro ně svetry. Nyní co jsem zůstala doma, pletu ponožky, opletla jsem jimi rodinu a pak jsem si našla na internetu, že bych mohla plést pro Elpidu, za což jsem velice ráda. Mé pletení ponožek má smysl a nepletu do šuplíku. Ponožku pletu tak asi 5 hodin, záleží na síle vlny a kombinaci barev. Můj den se liší v zimě a v létě. Bydlíme v bytě,ale máme v místě zahradu. V zimě pletu více, ale s jarem jak začínáme s manželem chodit na zahradu a trávíme tam s přibývajícím lepším počasím více času, tak pletení omezuji.