Květa Borusíková
"...tam mi řekli, že s Vámi můžu spolupracovat,...tak pletu..."
Pracovala jsem na úřadu práce Břeclav. Tam mi řekli, že můžu s vámi spolupracovat. Po operaci hlavy jsem začala vnučce na barbi. Po operaci rak. prsu jsem obula celou rodinu. Na zimu rukavice bez prsťáků. Nyní třetí deka pro vnuky 12-10-4 roky (háčkovaná). U pletení sedím u televize. Chodím na dvorek na sluníčko k rádiu. Jsem stále zmrzlá - potřebuji teplo (zimomřivá vážím 55 kg), ve vedrech se zase schovávám doma.
My žijeme tady na vesnici, ale léto je horší jak Václavák, rodinný domek 1 km od středu obce. Dopoledne umyju nádobí, pak uvařím, 2x týdně vysávám a utírám prach. Vařím pro 2 chlapy, sobě musím extra, odpoledne pletení, háčkování, no teď začíná zahrádka, večer posezení se sousedy nebo u sousedů. Co jsem se dívala za jak dlouho se uplete jedna ponožka, tak každému to trvá jinak. Já to zvládám za dva dny, pokud odpoledne nic nemám, nejsem Nastěnka. Prostě jen rozptýlení z nudy a dělám alespoň něco málo dobrého pro druhé, být trochu užitečná. Rodina vše bere automaticky, už nevidí kolik to dá práce.
Již hodně dávno, to byly děti ještě malé (dnes mají vlastní děti), jsem pletla ponožky pro známého, byl tak nedočkavý, že si je odnesl nezapravené. Jeho (chytrá) manželka ostříhala konce a jemu se začaly párat. Ráda bych, aby mě alespoň jednou někdo řekl, máš to pěkné a nebral vše jako samozřejmost.