Jiřina Fenclová
Žiju na vesnici, máme nějaká zvířátka (spíš manžel) psa, koníka, slepice, králíky, holubi, hady, kočky, ptáky. Takže když marodí manžel, musím krmit já. Nyní jsem v důchodu, dříve jsem pracovala jako dělnice, různě. Ponožky pletu pro známé k svátku nebo jen tak obdaruji. Když pletu, tak přemýšlím o tom, kterého obdaruji a také myslím na vnoučata. Mám jich 7 a 2 pravnoučata. Také myslím na to, abych mohla ještě dlouho plést a nic mne nebolelo. Je mi už 71 let.
Vstávám jak kdy. Někdy ve 4 hodiny, jindy v 6, někdy v 7 hodin. Podle toho, jak dlouho vydržím ležet. Udělám si rozpustnou kávu a luštím křížovky. V 7 hodin jdu pro rohlíky a pak vstane manžel a snídáme. Potom připravím kamna na topení a vaříme. Po obědě u televize pletu podle toho, co vysílají. Pak nějaká procházka nebo práce venku a večer zase pletu, abych neseděla na prázdno. Ponožka trvá různě podle jak je silná vlna – 3 až 4 hodiny jedna. Včera jsem to testovala ze silnější vlny – 3 hodiny.