Jindřiška Hosnédlová
Medailonek naší babičky
Jaké bylo (nebo stále je) vaše povolání?
Účetní, nyní jsem v důchodu.
Proč pletete ponožky a co vás na pletení baví?
Ponožky jsem začala plést po onemocnění.
Když si tak pletete, na co myslíváte? Máte nějaké představy, přání a sny?
Při pletení poslouchám rádio, převážně stanici České Budějovice.
Žijete ve městě, nebo na vesnici?
Žiji v panelovém domě střídavě v Sušici a v Písku.
Zkuste popsat, jak vypadá váš den…
Ráno si změřím cukrovku, píchnu si inzulín, pustím rádio, pak hygiena, snídaně. Do desíti hodin pak poslouchám rádio a po obědě opět. Pořad „Česko – země neznámá“. Mezi tím vařím, jdu na procházku a podobně.
Jak dlouho vlastně trvá uplést ponožku?
To zatím nevím. Je to různé. Nejsem moc rychlá. Pokud se tomu věnuji, upletu asi dva páry za týden.
Zažila jste s ponožkami nějakou zvláštní nebo legrační situaci?
Bylo to v poslední dubnový pátek. Počasí nevlídné a chladné vůbec nepřipomínalo jaro. Nově jsem se zapojila do pletení Ponožek od babičky a spojila to s poslechem rádia, pořadu „Česko – země neznámá“, který je mým společníkem více jak dva roky. Do pořadu se může volat a soutěžit. Nevím, kolikrát jsem zkoušela se do pořadu dovolat, ale nikdy se mi to nepovedlo. Až dnes. A skutečně – otázku jsem zodpověděla správně a já vyhrála! Dvoudenní pobyt v Bavorské Rudě na mé milované Šumavě. Určitě jsem vyhrála díky Ponožkám! Bez nich se to nikdy nepovedlo. Ten nevlídný pátek se rázem proměnil, tak jako ostrov Santos v Sušici v programu „Proměny“, kterého se otázka týkala.