Jaroslava Beránková
Medailonek naší babičky
Jaké bylo (nebo stále ještě je) vaše povolání?
zdravotní sestra
Proč pletete ponožky a co vás na pletení baví?
K pletení mě přivedla moje maminka, i k jiným ručním pracím, když jsem se o ni ve stáří starala, pletení a šití jsem měla jako psychický detox. Nyní když už tady není, snažím se to prodat snachám a společně pleteme a šijeme pro vnoučata.
Když si tak pletete, na co myslíváte? Máte nějaké představy, přání a sny?
Myslím na ponožku, když na ní nemyslím, musím pak většinou párat.
Žijete v městě nebo na vesnici?
Na malé vesnici
Zkuste popsat, jak vypadá váš den
Typický den několikanásobné babičky. Budí mě vnoučata a kromě odpoledního spaní jsou stále kolem mě. Pletu až večer.
Jak dlouho vlastně trvá uplést ponožku?
Přijde na to, zda je slabá, silná, malá pro miminko či velká pro dědu nebo se vzorem. Jeden pár mi vzhledem k zaneprázdnění trvá přibližně sedm večerů.
Chtěli byste se osobně setkat v rámci pletacích workshopů ,,Hladce obrace'', které pořádáme?
Pokud to zdravotní stav dovolí.
Máte nějaká přání nebo očekávání v rámci projektu ,,Ponožky od babičky''?
Jsem ráda platná. Někdo si ohřeje nohy a třeba se s ponožkami i někam podívá.
Zažila jste s ponožkami nějakou zvláštní nebo legrační situaci?
Můj syn se věnuje folkloru, na zájezdě do Anglie od něj místní farář vyprosil ponožky, které jsem synovi upletla s folklorními motivy. Od pana faráře přišlo poděkování dopisem s douškou, že moje ponožky nosí jen na sváteční mše.
Chcete ještě něco dodat
Děkuji za příležitost