Eva Jarošová

blobid1-1
 

Eva Jarošová

 

Medailonek naší babičky

Odkud je: Vrchlabí

 

 

Jaké bylo (nebo stále ještě je) vaše povolání?

Jsem OSVČ – účetnictví, daně apod., celý život jsem pracovala v kanceláři. Živnostenský list mám, ale i na ruční práce, kurzy apod.

Proč pletete ponožky a co vás na pletení baví?

Ponožky pletu proto, že právě v těchto pletených je teploučko. Baví mě to a hlavně je pletu z již dříve použité vlny (rozpárám, udělám přadena – vyperu, smotám a znovu pletu). Vznikne recyklovaný, jedinečný, použitelný užitečný a krásný originální výrobek. Pletu, háčkuju však i mnohé jiné věci a to již od cca 5ti let. Oblečky na medvěda, dečky, polštářky a hlavně něco módního, nejprve pro sebe a později pro děti a rodinu. Nikdy jsem nebyla konfekční typ a chtěla jsem originály. Tak jsem si je vyráběla sama pletením, háčkováním i šitím.

Když si tak pletete, na co myslíváte? Máte nějaké představy, přání a sny?

Když pletu, hlavně odpočívám a relaxuji, většinou u televize nebo rádia, což je pouze kulisa. Je to pro mě hodnotně prožitý čas, protože při tomto odpočinku vzniká cosi hmatatelného, nositelného a užitečného. Někdy myslím na to, co ještě potřebuji zhotovit a pro koho. Přemítám, co dříve a co později. Nápadů je přehršel a většinou mám u sebe tužku a poznámkový blok, na který si ty nápady píši. Přáním je, aby se to líbilo a abych to stihla. Představ je hodně, vzpomínek též a snů ještě víc. S manželem rádi cestujeme a sníme o dálkách. Víme, že něco se splnilo, něco nás čeká a něco zůstane jen snem.

Žijete v městě nebo na vesnici?

Žiji v menším městě cca 13.000 obyvatel. Velká města miluji jen k návštěvám a na kratší dobu. Ráda se vracím do našeho domu, který jsme si s manželem postavili, ale přílišný patriot nejsem a tvrdím, že jsem doma všude tam, kde si mohu pověsit klobouk. Je mi blízká příroda, lesy.

Zkuste popsat, jak vypadá váš den.

Prožité dny jsou různorodé. Záleží na období. Zima je klidnější – no, tase he práce se sněhem, ale od jara do podzimu preferuji pobyt venku. Na vlastní zahradě, kde je stále něco rozpracováno a nikdy není dokončeno, nebo s manželem v lese. Někdy celý sen u počítače – to je účetnictví a administrativa. Ale snad každý den alespoň chvilka s jehlicemi či háčkem, případně u šicího stroje nebo jiná rukodělná činnost. Ráda trávím i chvíle s dětmi a vnoučaty. Nejsem však 100% babička.

Jak dlouho vlastně trvá uplést ponožku?

Vlastně jsem to nikdy nestopovala. Záleží na velikosti, materiálu – z jedné příze je to rychlejší, z mnoha zbytků to trvá déle, hlavně to dokončování, zapošívání, začišťování..