Božena Sekavcová

Medailonek naší babičky

Jaké bylo (nebo stále ještě je) vaše povolání?

Do roku 1990 jsem stála za rýsovacím prknem (tech. pracovník). Po r. 1990 jsem stála za pultem vlastní prodejny. Poslední roky před důchodem jsem musela zůstat doma a starat se o manželovu matku, potřebovala celodenní péči.

Proč plete ponožky a co vás na pletení baví?

Pro mě je to relax, u pletení odpočívám. Neumím sedět s rukama v klíně. Baví mě přehrabování klubíček a těšit se z jejich barev. Vím, trošku ,,ujete", ale pletařky jistě chápou.

Když si tak pletete, na co myslíváte? Máte nějaké představy, přání a sny?

Vzhledem k tomu, že jsem před dvěma roky přežila (tak tak) plicní embolii s infarktem, užívám si s radostí každý obyčejný den a přeju si jen, aby vnoučata byla zdravá. 

Žijete ve městě nebo na vesnici?

Před čtrnácti lety jsme se přestěhovali na venkov, téměř ,,samotu u lesa".

Zkuste popsat, jak vypadá váš den...

Bydlí u nás vnučka (17 let) celiak, takže denně peču bezlepkové rohlíky, housky, chléb a vařím bzl. jídla, aby měla teplé, když přijede ze školy. Máme zahradu, chalupu, psa - vše vyžaduje péči - takže vlastně sama práce.

Jak dlouho vlastně trvá uplést ponožku?

Nejsem nijak zdatná pletařka - pár mi trvá 10 hodin. Takže jedna ponožka 5 hodin.

Chtěli byste se osobně setkat v rámci pletacích workshopů ,,Hladce obrace", které pořádáme?

ne

Máte nějaká přání nebo očekávání v rámci projektu Ponožky od babičky?

Přeju si, aby i ty moje ,,jiné" ponožky našly své kupce a finále udělaly někomu radost. Pak budu mít radost i já. 

Zažila jste s ponožkami nějakou zvláštní nebo legrační situaci?

Nevzpomínám si.

Chcete ještě něco dodat

ne