Marie Vrbová

Marie Vrbová

Medailonek naší babičky

Jaké bylo (nebo stále ještě je) vaše povolání?

Pracovala jsem 25 roků u ČD ve stanici Hranice na Moravě. Měla jsem to z vesnice pouze 13 km. Je to naše rodinné zaměstnání. Tatínek i bratrův syn pracovali na dráze, tak mi to nepřipadalo podivné. Nejprve jsem dělala skladníka přípravy a po onemocnění zad v důchodu v informacích.

Na pletení mě baví všechno. Před převratem jsem nic nesehnala. Byla jsem moc silná, tak jsem se naučila od tety šít. Ponožky jsem pro vás začala plést proto, abych si mohla koupit někdy i maso.

Pokud jsem pracovala, děti mi hlídaly rodiče, a pokud bylo potřeba, tak jsem místo dvanácti směn měla i osmnáct. Manžel se rád napil, ale dům jsme postavili. Náhle před deseti lety zemřel a syn se po půl roce podruhé oženil. Před devíti roky jsem musela na operaci srdce. Mám umělou chlopeň. Snacha se mě chtěla zbavit, tak mi bez mého vědomí zařizovala domov důchodců. Lékař mě znal už mnoho let, tak ji vyhodil. Stále mi jen nadávala a dokonce mi ukradla i zlato, které jsem měla schované pro vnoučata. Nesměla jsem si ani zatopit, když byla v práci. Peníze jsem jim poctivě dávala, ale chtěla stále více. Nakonec mě citově vydírali, že když jim nedám peníze, co mám, tak syna zavřou. A já matka hloupá pro ostudu jsem jim peníze dala a ještě jim podepsala půjčky. Nakonec mi prodali dům a já se během tří dnů musela odstěhovat. Jedni ve vesnici měli domek pro vnuka a rádi mě vzali, aby byl dům obydlen. Nyní se musím vystěhovat do Hranic ke kamarádce, abych mohla dostat malý byt.

Moje představy jsou takové... Abych už nemusela platit synovy dluhy. Mít malý domek se zahrádkou. Hodně květin, slepice, králíky a život na vesnici.

Můj den? Vstávám většinou kolem 7:00. Dávám psovi, kočce a pak jdu buď do zahrádky nebo se bavím ručními pracemi. Uvařím oběd a když není moc horko, jdu se psem na procházku. Mám sice umělou chlopeň, cukrovku, průduškové astma a artrózu, ale musím se hýbat nebo bych přestala úplně chodit.

Jak dlouho pletu ponožku? No troufám si říct, že kdybych nešla ven, tak mám za den 1 pár.