
Ludmila Zuchová
Medailonek naší babičky
Jaké bylo (nebo stále ještě je) vaše povolání?
Jsem vyučená dámská krejčová, ale nikdy jsem se tomuto povolání nevěnovala, pracovala jsem jako dělnice v koželužně v Litoměřicích. Po narození nevidomé dcery jsem byla v domácnosti a pečovala o ni. Nyní jsem v důchodu.
Proč plete ponožky a co vás na pletení baví?
Baví mě to, je to tak trochu tvůrčí práce.
Když si tak pletete, na co myslíváte? Máte nějaké představy, přání a sny?
Představuji si, kdo asi mé ponožky bude nosit a jestli se budou líbit.
Zkuste popsat, jak vypadá váš den…
Tři dny v týdnu vypravuji dceru do práce, kterou vykonává v Praze. Vstáváme ve 4:20, odvedu ji na autobus, pak se jdu tak do 7:30 dospat a potom se postarám o nákup a domácnost. V 17 hodin už zase čekám na dceru u autobusu, abych ji dovedla domů. Pak už připravím večeři a okolo 22:00 jdeme spát.
Jak dlouho vlastně trvá uplést ponožku?
Vzhledem k tomu, že ponožky pletu obě najednou, tak když pletu jednobarevné, tak třeba i za večer, pruhované nejdéle den.
Zažila jste s ponožkami nějakou zvláštní nebo legrační situaci?
Protože v naší domácnosti s námi žijí 2 kocouři, občas se mi stane, že ukradnou klubíčko a já je honím v bytě. Ale to nepovažuji za až tak zajímavé.