Kristina Ferebauerová

Kristina Ferebauerová

Medailonek naší babičky

Jaké bylo (nebo stále ještě je) vaše povolání?

Celý svůj produktivní život jsem pracovala jako účetní, nyní jsem v důchodu.

Proč pletete ponožky a co vás na pletení baví?

Pletení mne baví již od mládí. Pletla jsem na děti, na vnoučata, a když už jsem neměla komu plést, rozhodla jsem se, že budu plést ponožky a čepičky na malá miminka do neonatologického oddělení. Jenže pak jsem zjistila, že oblečků mají dostatek a uviděla jsem upoutávku v pořadu Sama doma a to mne zcela chytlo. Konečně jsem mohla plést, co hrdlo ráčilo.

Když si tak pletete, na co myslíváte? Máte nějaké představy, přání a sny?

Při pletení si nesmírně odpočinu, vůbec si neumím představit, že bych nemohla plést. A přemýšlím o různých věcech, co mne napadne a sleduji při tom televizi. Ale pletu i během dne, když mám volnou chvilku.

Žijete v městě nebo na vesnici?

Žiju v krásném a klidném městě na jihu Čech v Českých Budějovicích.

Zkuste popsat, jak vypadá váš den…

Běžný den, nás důchodců, je poměrně stereotypní. Během školního roku vozíme vnoučata na kroužky, máme pejska, takže chodíme na procházky a já ještě většinou dvakrát týdně chodím pracovat jako účetní. Jinak klasika. Uvařit, uklidit atd.

Jak dlouho vlastně trvá uplést ponožku?

Takhle jsem to zatím nezkoumala, protože pletu i při chvilkách. Ale stopnu si časy a dám vědět.

Zažila jste s ponožkami nějakou zvláštní nebo legrační situaci?

Spoustu ponožek jsem rozdala kamarádkám nebo známým třeba jako pozornost. Doufám, že jejich nadšení, které projevili, nebylo jenom zdvořilostní.