Hana Adametzová

Hana Adametzová

Medailonek naší babičky

Jaké bylo (nebo stále ještě je) vaše povolání?

Inženýrka chemie, nyní v důchodu.

Proč pletete ponožky a co vás na pletení baví?

Pletu od mládí, modely si vymýšlím a ponožky pletu, protože jsem měla hodně zbytků vlny.

Když si tak pletete, na co myslíváte? Máte nějaké představy, přání a sny?

Při pletení myslím, jak upletu další věc, dívám se na televizi a dříve jsem při pletení četla nebo se učila.

Zkuste popsat, jak vypadá váš den.

Ráno při snídani luštím sudoku nebo křížovky. Podle ročního období pracuju na zahradě, jezdím na nákupy do „města“. Mezitím televize, pletení, šití a jiné podobné práce. Každý večer v posteli čtu před spaním.

Jak dlouho vlastně trvá uplést ponožku?

To záleží na materiálu, modelu a náhodě.

Zažila jste s ponožkami nějakou zvláštní nebo legrační situaci?

Vzpomněla jsem si na situaci, kdy se nové ponožky páraly a pletly se z nich svetry. 60.–70. léta. Tehdy se prodávaly bílé „vlněné“ ponožky, pár á 5 Kč. Na svetr bylo potřeba cca 10–11 párů. Bylo to nedostatkové zboží a stály se na něj fronty. Já sama jsem to nevyužila, neměla jsem čas ani náladu sledovat, kdy přijde do „obuvi“ zboží.